Miloš Hlávka

(1907-1945)
Dramatik, básník, prozaik a překladatel z francouzštiny, němčiny a italštiny 

Životopis

Pseudonymy: Antonín Horník dědeček M.H., truhlářský mistr ze Žamberku , Václav Záruba S Františkem Götzem společný autorský pseudonym hry Slavnost mládí 

Dramatik, divadelník, básník, prozaik a překladatel z francouzštiny, němčiny a italštiny.

Narodil se 15. září 1907 v Horšovském Týně. V roce 1931 se oženil s tanečnicí německé národnosti Irmgard Otte (*1905,+1970), učitelka pohybové gymnastiky a tanečnice v Osvobozeném divadle a na ostatních scénách Avantgardy. Rodačka z Tettenbornu v Sasko-Anhaltsku navštěvovala školu rytmiky švýcarského komponisty a hudebního estetika Émila Jaques-Dalcroze v Hellerau u Drážďan odkud odešla v roce 1926 s choreografkou a tanečnicí Jarmilou Kröschlovou do Prahy, kde v Osvobozeném divadle poznala svého budoucího muže.. V roce 1936 se z tohoto manželství narodil syn Petr a v roce 1940 dcera Anna.
Studoval 3 roky práva. Vysokoškolské vzdělání ukončil v roce 1933 na Filozofické fakultě UK, kde studoval dějiny moderních literatur a romanistiku. Ve školním roce 1933/1934 obhájil práci „Nonkonformismus v díle André Gida“, kterou lektorovali profesoři Václav Tille a Jiří Horák.                                                                                                                              

V letech 1927-29 byl členem voicebandu E. F. Buriana, který vystupoval i v zahraničí a se svým cizojazyčným programem se v roce 1928 zúčastnil významného Světového hudebního festivalu v Sieně. Na tomto festivalu pořádaném každoročně Mezinárodní společností  pro soudobou hudbu (ISCM World Music Days) měl Voicebend ve složení E.F. Burian, Lída Burianova-Matějovská, Anna Franclová, Miloš Hlávka, Jan Kučera, Jan Mikota, Lola Skrbková, Marie Staňková a Bohuš Záhorský veliký úspěch a dostává se mu uznání významných recenzentů britského, německého a italského tisku.                                                                                                                                                                  

Podílel se na budování avantgardních scén divadla Dada a Moderního studia.                             V letech 1930-31 se pokusil v Intimním divadle o vlastní studiovou scénu a s Oldřichem Stiborem založil Umělecké divadlo. Oba záměry skončily neúspěšně.                                     Od roku 1934 pracoval jako redaktor v nakladatelství Bohumila Jandy Sfinx. Byl prvním redaktorem klubovního měsíčníku Evropského literárního klubu (ELK), který vznikl v roce 1935. V roce 1936 založil Klub překladatelů. Sám patřil mezi významné překladatele nakladatelství Melantrich 1898-1999, ve 30tých letech min. století nejvýznamnější a nejproduktivnější české nakladatelství spjaté s národněsocialistickou stranou, zaměřené na vydávání původní i překladové beletrie. a Rozprav Aventina, v nakladatelství Aventinum pracoval jako redaktor. V září 1936 se zúčastnil společně s režisérem Jiřím Frejkou a Josefem Trägrem Mezinárodního divadelního sjezdu ve Vídni. V roce 1938 působil v Central European Press jako redaktor v Haagu, od roku 1941 v nakladatelství Českomoravský kompas řídil Knižnici dramatického umění. Od srpna 1939 pracoval jako lektor činohry ND, později jako dramaturg a od dubna 1944 jako zastupující šéf činohry ND.                                                                  

V roce 1940 ziskal za svoji divadelní komedii Světáci Hlavní cenu Melantricha Melantrich příležitostně vypisoval soutěže podporující nová původní díla. V soutěži dramatiků v roce 1940 uspěli Miloš Hlávka, Vítězslav Nezval, Frank Tetauer a Miroslava a Josef Tomanovi.. Jeho hra Výlet do hor byla poctěna cenou České akademie věd a umění lit. fondu básníka a politika Matěje Havelky (*1809,+1892). za nejlepší veselohru 1941 . Své eseje, články, překlady, kritiky, teoretické statě, básně a povídky publikoval v Literárních novinách, v Rozpravách Aventina, v Lidových novinách, v časopisu Rozhledy po literatuře a umění, v časopisech Divadlo a Národní divadlo, v sociálně demokratickém deníku Právo lidu, v týdeníku Čin, Kmeni, ve Studentském časopisu, v časopisu Cesta, v Národním osvobození, v novinách A-Zet, v ženské revue Eva, v Cestě, v Národní práci a jinde Šifry: H., Hl., -m.h., M.H., ka, -vka, -VKA. Ostatní tiskoviny – viz Lexikon české literatury 2, sv.1 z r. 1993. .                    

Příležitostně spolupracoval s rozhlasem, který uváděl jeho přednášky, jeho básně a rozhlasovou hru. Krátký čas se zabýval filmem, náměty a spoluprací na scénářích. V roce 1939, před příchodem do Národního divadla, působil zhruba 3 měsíce v Lucernafimu.                      

Při Pražském povstání 6. května 1945 byl smrtelně raněn, zemřel 7. května 1945 v pražské nemocnici Na Bulovce.

 

Miloš Hlávka se souborem voice-bandu E.F. Buriana (E.F.B. nahoře, M.H. vlevo, Bohuš Záhorský dole) a před Uměleckou besedou (M.H. druhý, E.F.B. čtvrtý zleva, B. Záhorský první zprava)  

- - - - - -

 

 

 

 

 

                                    

 

Miloš Hlávka se souborem činohry Národního divadla na zájezdu (vlevo J. Frejka, vpravo M.H.)

- - -

 

 

 

 

 

 

 

a ve chvílích volna- - - - - -

 

 

Irmgard Otte na scéně

          - - -               - - -

skupiny Divadla pohybu, 1927,  Jarmila Kröschlová: Cesta za dobrodružstvím, zleva Magda Doktorová, Irmgard Otte a Jožka Šaršeová, Ch: Jarmila Kröschlová. (foto B. Rádl)

a Divadla Dada, 1927, Pierre Reverdy: Poutník, v jedné z rolí Chaplinů, zleva Irmgard Otte, Anna Kožená a Jožka Šaršeová, R: Jiří Frejka, Ch: Jarmila Kröschlová. (foto archiv Evy Kröschlové)

- - -         Irmgard Otte (vlevo) v Budči na jaře roku 1928

         (foto archiv I.O.)

 

 

 

 

   

 

 

Zdá se mi, že hlavní omyl spočívá v prohlášení
divadelního umění za zábavu. Vše, co se děje na
jevišti, musí prý být za každou cenu zábavné. Jsem
však na rozpacích, co nazvat lepší zábavou:
roztříštěnou revui, plnou nejrozmanitějších nápadů
a produkcí, po níž je v hlavě jako v podrážděném úlu,
anebo harmonickou jevištní skladbu, která po nás
žádá soustředění, ale z níž si odnášíme dojmy trvalejší.

Napište nám

Zde se můžete vyjádřit ke knížkám a k dílu Miloše Hlávky. Rádi odpovíme na Vaše dotazy.